Moderace smluvní pokuty po průlomu Nejvyššího soudu – co se mění pro firmy
Smluvní pokuta patří k nejčastěji sjednávaným pojistkám obchodních i občanských smluv. Doposud platilo, že soud může její výši snížit jen tehdy, byla-li nepřiměřená již v okamžiku, kdy strany pokutu sjednávaly. Rozsudkem velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, byl tento přístup opuštěn. Pro každého, kdo smluvní pokuty v praxi sjednává, ať už jako věřitel, nebo jako dlužník, se tím mění výchozí pravidla, podle kterých může taková pokuta před soudem obstát.
K čemu smluvní pokuta slouží
Smluvní pokuta je nástroj, jehož smyslem je donutit smluvní stranu, aby splnila to, k čemu se zavázala. Plní hned několik funkcí najednou – preventivní (motivuje k řádnému plnění), uhrazovací (zjednodušuje vymáhání náhrady škody, neboť odpadá nutnost prokazovat její konkrétní výši) a sankční (postihuje porušitele).
Jelikož se však jedná o paušální částku, která je sjednána předem a leckdy bez vazby na skutečnou škodu, dává občanský zákoník soudu možnost ji za určitých podmínek snížit. Tomuto institutu se říká moderace.
Jak se dosud postupovalo
Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku v roce 2014 navazovaly soudy na judikaturu, která vznikla ještě za účinnosti starého občanského zákoníku a tehdejšího obchodního zákoníku. Z té vyplývalo, že přiměřenost smluvní pokuty se posuzuje výlučně podle okolností, které byly známy v době sjednání. Pokud strany sjednaly pokutu např. 250 000 Kč za porušení mlčenlivosti, soud zkoumal, zda byla nepřiměřená samotná tato částka v kontextu okolností jejího sjednání ve smlouvě, a nikoli to, zda výsledné porušení takto zajištěné povinnosti mlčenlivosti a jeho důsledky této částce odpovídají.
Praktickým dopadem bylo, že vše, co nastalo po podpisu smlouvy, tedy způsob porušení pokutou zajištěné povinnosti, závažnost porušení, skutečná újma poškozené strany, případné navazující škody, pro účely moderace nehrálo roli. Soud posuzoval smluvní ujednání, nikoli konkrétní nárok.
Co řekl velký senát Nejvyššího soudu
Velký senát Nejvyššího soudu se s tímto přístupem rozešel a stanovil pravidlo, které je svým dopadem zásadní. Soud podle něj nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku, který věřitel uplatňuje. To je rozdíl, který se snadno přehlédne, ale který obrací celou dosavadní praxi.
Posuzování přiměřenosti se tak posouvá z teoretické roviny do roviny konkrétního případu. Soud vezme v úvahu nejen okolnosti známé v době sjednání pokuty, ale rovněž okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, a dokonce i okolnosti, které nastaly po jejím porušení, pokud měly v tomto porušení původ a byly v době porušení předvídatelné. Hodnocení tedy vychází z toho, co se skutečně stalo, a z toho, jak se porušení dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním pokuty chráněny.
Třífázový test moderace
Velký senát zároveň stanovil postup, kterým mají soudy při moderaci postupovat. Jde o tři po sobě jdoucí kroky:
- Soud zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Jinými slovy – co touto pokutou strany skutečně chtěly chránit.
- Soud posoudí konkrétní okolnosti případu a zodpoví, zda je výše smluvní pokuty vzhledem k zájmům věřitele přiměřená. Bere přitom v úvahu okolnosti známé v době sjednání, okolnosti dané v okamžiku porušení i okolnosti pozdější, mají-li v porušení původ a byly-li předvídatelné.
- Pokud soud dospěje k závěru, že pokuta je nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkcím, které měla plnit. Pokud nepřiměřenost zjištěna není, nárok nesnižuje.
Zjednodušeně řečeno: dříve soudce hodnotil ujednání ve smlouvě, dnes hodnotí konkrétní nárok na smluvní pokutu, který věřitel u soudu skutečně uplatnil, a má při tom k dispozici výrazně širší skutkový kontext.
Co to znamená v praxi
Pro věřitele je nutno počítat s tím, že již nepostačí poukázat na samotné ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě a v něm uvedenou částku. Pokud má smluvní pokuta před soudem obstát, musí být věřitel připraven doložit, jakou konkrétní funkci pokuta v daném vztahu plnila, jakým způsobem byla povinnost porušena a jak se toto porušení dotklo jeho chráněných zájmů. Ten, kdo na žalobu pohlíží jen jako na mechanické předložení smlouvy a penalizační faktury, riskuje, že soud nárok sníží, a to i tehdy, kdy by se podle dřívější judikatury pokuta zdála zcela nesporná.
Pro dlužníka se naopak otevírá širší argumentační prostor. Pokud byla povinnost porušena bagatelně, nezpůsobila věřiteli žádnou prokazatelnou újmu nebo měla zcela jiný charakter, než jaký předpokládala motivace stran při sjednávání pokuty, lze tyto okolnosti v rámci moderace uplatnit. To, co dříve nebylo z procesního pohledu relevantní, dnes hraje roli.
Pro sjednávání nových smluv z toho plyne praktický důsledek: ujednání o smluvní pokutě by mělo být provázáno s jasným vymezením funkcí, které má pokuta plnit, a se zájmy, které má chránit. Čím lépe je toto ve smlouvě artikulováno, tím snáze věřitel obstojí v případném pozdějším sporu.
Dodejme, že touto judikaturní změnou současně padla dvojkolejnost mezi vztahy podnikatelskými a nepodnikatelskými. Nově se uvedený přístup uplatní jednotně bez ohledu na to, kdo je věřitelem či dlužníkem.
Závěr
Rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, posouvá moderaci smluvní pokuty z roviny teoretického posouzení ujednání do roviny posouzení konkrétního nároku. Dopady této změny nepocítí jen advokáti a soudci, ale pocítí je každý, kdo do svých smluv smluvní pokuty zařazuje nebo kdo je před soudem uplatňuje.
V kanceláři Hrtús Hrtúsová advokáti pomáháme klientům s přípravou smluvní dokumentace tak, aby ujednání o smluvní pokutě obstála i podle nového výkladu Nejvyššího soudu, a se zastupováním ve sporech, v nichž je smluvní pokuta uplatňována nebo naopak napadána. Pokud sjednáváte novou smlouvu, řešíte vymáhání pokuty z již uzavřené smlouvy nebo čelíte žalobě o její zaplacení, jsme připraveni Vám poskytnout kvalifikovanou právní pomoc.
Pro konzultaci nás kontaktujte na info@hrtusadvokati.cz nebo telefonicky.